|
|
Mechanisms underlying subversion of host immunity by Bordetella pertussis
Klímová, Nela ; Bumba, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Bordetella pertussis, původce černého kašle (známého také jako dávivý kašel nebo pertuse), je gramnegativní respirační patogen, adaptovaný na člověka. Tato bakterie produkuje řadu faktorů virulence, z nichž adenylátcyklázový toxin (ACT) a pertusový toxin (PT) hrají významnou roli při manipulaci s imunitní odpovědí hostitele v raném katarálním stádiu infekce. Ačkoli oba toxiny uplatňují svou cytotoxickou aktivitu zvyšováním hladiny cAMP uvnitř buněk, liší se od sebe navzájem svou strukturou, mechanismem sekrece i způsobem intoxikace buněk, stejně tak jako svou schopností modulovat hostitelovu adaptivní imunitní odpověď. Cílem této práce bylo definovat vztah mezi strukturou a funkcí ACT, určující mechanismus sekrece ACT sekrečním systémem typu I (T1SS), a dále rozklíčovat imunomodulační vlastnosti ACT a PT v průběhu infekce bakterií B. pertussis. Integrací různých strukturně-biologických přístupů bylo odhaleno, že RTX doména ACT sestává ze souvislého uskupení pěti β-šroubovicových bloků s navázanými Ca2+ ionty, jejichž skládáním během sekrece se vytváří vnitromolekulová Brownovská západka, zabraňující zpětnému vklouznutí sekretovaného polypeptidu do sekrečního kanálu T1SS. Tímto se urychluje sekrece ACT z bakteriálních buněk pomocí směrovaného mechanismu "vytlačování-západka". Experimentální infekce...
|
|
|
Faktory virulence Bordetella pertussis
Držmíšek, Jakub ; Večerek, Branislav (vedoucí práce) ; Vopálenská, Irena (oponent)
Bordetella pertussis je Gram negativní, aerobní, nesporulující kokobacil. Přestože se jedná o výhradně lidský patogen, v laboratorních podmínkách infikuje i jiné savce. Přenos mezi hostiteli je zprostředkován kapénkovou infekcí, ke které dochází bud' přímo z hostitele na hostitele nebo sekundárně z kontaminovaného prostředí. Bordetella se usazuje v horních dýchacích cestách, odkud posléze sestupuje do plic a působí onemocnění známé jako dávivý kašel, černý kašel nebo pertuse, které má ročně na svědomí přibližně 195 000 úmrtí z 16 mil. incidencí (dle zprávy WHO z roku 2010). Na základě objevu pertuzového toxinu byl černý kašel původně označován jako toxinem zprostředkované onemocnění. Postupem času byla odhalena řada dalších faktorů virulence, které lze rozdělit na adheziny, toxiny a ostatní faktory. Mezi adheziny patří filamentózní hemaglutinin, pertaktin a fimbrie, toxiny zastupuje pertuzový toxin, adenylát cyklázový toxin, tracheální cytotoxin, dermonekrotický toxin a lipopolysacharid. Většina faktorů je regulována dvoukomponentním systémem Bvg. K úspěšnému infikování hostitele je však potřeba řady dalších faktorů, jako jsou např. autotransportéry či tzv. siderophory, sloužící k získávání železa z okolního prostředí. Sekrece faktorů virulence probíhá pomocí vlastních transportních cest (autotransportéry)...
|
|
|
Interakce patogenních baktérií rodu Bordetella s hostitelskými buňkami
Čurnová, Ivana ; Petráčková, Denisa (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
Většina zástupců rodu Bordetella vyvolává ve svých hostitelích závažná respirační onemocnění. B. pertussis a některé kmeny B. parapertussis jsou striktně lidské patogeny a způsobují onemocnění zvané černý kašel. Černý kašel je vysoce nakažlivé onemocnění, které je v posledních desetiletích na vzestupu i v řadě vyspělých zemí s vysokou mírou proočkovanosti. Proto je studium a pochopení interakcí mezi hostitelem a B. pertussis zásadní. Při kolonizaci hostitele a modulaci jeho imunitní odpovědi hrají důležitou roli faktory virulence, které jsou u B. pertussis většinou regulovány dvoukomponentovým systémem BvgAS. Při studiu vztahu hostitel-patogen se využívají jak in vitro, tak i in vivo infekční modely, které se vzájemně vhodně doplňují. Nedávno zveřejněné práce ukazují, že tento patogen je schopen po určitou dobu přežívat v lidských a myších fagocytech a mohl by být proto považován za fakultativní intracelulární patogen. Navíc je možné, že intracelulární fáze umožnuje B. pertussis uniknout imunitnímu systému, přežívat v hostiteli a případně být zdrojem další nákazy. Cílem této bakalářské práce je shrnout poznatky týkající se vztahu patogenní bakterie B. pertussis a jejího hostitele se zaměřením na in vitro a in vivo infekční modely. Pozornost je věnována zejména adaptaci patogenu v průběhu infekce a...
|
|
|
Využití zvířecích modelů pro studium patogeneze Bordetella pertussis
Traganová, Veronika ; Holubová, Jana (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Bakterie B. pertussis je striktně lidským patogenem a původcem onemocnění známého jako černý kašel. Vzhledem k nárůstu případů infekcí touto bakterií v proočkované populaci se studium přenosu B. pertussis, působení jejích faktorů virulence a testování účinnosti nových i stávajících vakcín proti černému kašli, stává velmi aktuálním tématem. Podrobný výzkum interakce bakterie s hostitelem in vivo však vyžaduje vhodnou volbu zvířecího modelu. Nejběžněji používaným testovacím modelem pro studium B. pertussis je myš domácí laboratorní, která ale po infekci nevykazuje typické příznaky nemoci. V oblasti výzkumu a testování vakcín se osvědčil také model novorozených prasat. Zdaleka nejlepším zvířecím hostitelem B. pertussis je nedávno objevený model paviána anubi, který výborně imituje prostředí lidského dýchacího traktu, imunitní odpověď i přenos mezi hostiteli. Tato práce shrnuje základní poznatky o modelových organizmech používaných v minulosti i v současnosti pro studium B. pertussis. Zároveň se zabývá srovnáním výhod a nevýhod jednotlivých zvířecích modelů.
|
|
|
Faktory virulence Bordetella pertussis
Držmíšek, Jakub ; Večerek, Branislav (vedoucí práce) ; Vopálenská, Irena (oponent)
Bordetella pertussis je Gram negativní, aerobní, nesporulující kokobacil. Přestože se jedná o výhradně lidský patogen, v laboratorních podmínkách infikuje i jiné savce. Přenos mezi hostiteli je zprostředkován kapénkovou infekcí, ke které dochází bud' přímo z hostitele na hostitele nebo sekundárně z kontaminovaného prostředí. Bordetella se usazuje v horních dýchacích cestách, odkud posléze sestupuje do plic a působí onemocnění známé jako dávivý kašel, černý kašel nebo pertuse, které má ročně na svědomí přibližně 195 000 úmrtí z 16 mil. incidencí (dle zprávy WHO z roku 2010). Na základě objevu pertuzového toxinu byl černý kašel původně označován jako toxinem zprostředkované onemocnění. Postupem času byla odhalena řada dalších faktorů virulence, které lze rozdělit na adheziny, toxiny a ostatní faktory. Mezi adheziny patří filamentózní hemaglutinin, pertaktin a fimbrie, toxiny zastupuje pertuzový toxin, adenylát cyklázový toxin, tracheální cytotoxin, dermonekrotický toxin a lipopolysacharid. Většina faktorů je regulována dvoukomponentním systémem Bvg. K úspěšnému infikování hostitele je však potřeba řady dalších faktorů, jako jsou např. autotransportéry či tzv. siderophory, sloužící k získávání železa z okolního prostředí. Sekrece faktorů virulence probíhá pomocí vlastních transportních cest (autotransportéry)...
|
|
|
Současná problematika Bordetelly pertussis a Bordetelly parapertussis
ŠIMÁNKOVÁ, Petra
Současná problematika Bordetelly pertussis a Bordetelly parapertussis Abstrakt Bordetella parapertussis a Bordetella pertussis jsou původci infekcí postihující dýchací cesty. Původci jsou aerobní gramnegativní kokobacily z rodu Bordetella a z čeledi Brucellaceae. U napadených jedinců bakterií Bordetella pertussis se rozvine vysoce infekční onemocnění zvané Černý kašel. U nakažených Bordetelou parapertussis jsou klinické projevy mírnější než u nakažení Bordetella pertussis. Z tohoto důvodu se ve světě dostává většího zájmu právě Bodretella pertussis. Onemocnění je vysoce infekční, postihuje dýchací cesty a patří mezi nejzávažnější infekční onemocnění dětského věku. Především během prvního roku života, před objevením očkovací látky, patřila mezi infekční nemoci s vysokou úmrtností. Nejčastěji jsou ohroženi právě kojenci. Onemocnění se začíná objevovat i nad 10 rokem života a může postihnout i dospělé, kteří bývají zdrojem infekce a nakazí své děti. Při podezření na onemocnění vyvolané kmeny Bordetella pertussis nebo Bordetella parapertussis je důležité, aby byl zaslán optimální biologický materiál, kterým je výtěr z nazofaryngu. Cíl práce: Cílem bakalářské práce je osvojení si praktických znalostí správné laboratorní praxe, jak u bakteriálního kultivačního vyšetření výtěrů z nazofaryngu při podezření na výskyt bakterie Bordetella parapertussis a Bordetella pertussis, tak u určování citlivosti na antibiotika u izolovaných kmenů Bordetella parapertussis a Bordetella pertussis a zjistit do jaké míry se od sebe obě bakterie liší. Dalším stanoveným cílem jsem zjišťovala a vyhodnocovala data z jindřichohradecka a ze vzorků zpracovaných mikrobiologickou laboratoří Laboma s.r.o. o četnosti výskytu bakterie Bordetella parapertussis a Bordetella pertussis v jednotlivém roce v průběhu posledních 3 let. Získané výsledky výskytu bakterie jsem zpracovala statisticky. Dále jsem se zajímala o postupech lékařů při podezření na infekci dýchacích cest způsobenou bakterií Bordetella perstussis. Informace jsem získávala pomocí dotazníků. Hypotézy : Hypotéza 1: Kultivační diagnostika Bordetella parapertussis bude nejen časově méně náročná než diagnostika Bordetella pertussis. Hypotéza 2: Výskyt Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis je vyšší v podzimních až zimních a jarních obdobích. Hypotéza 3: Výskyt Bordetella pertusis a parapertussis je nejčastější ve věkové skupině dětí 10 - 14 let. Závěr: Z výsledků bakalářské práce lze usoudit, že kultivace Bordetella pertussis a parapertussis jsou růstově náročné bakterie. Bordetella parapertussis se od Bordetella pertussis liší nejen průběhem bakteriální kultivace, ale také vzhledem, biochemickými vlastnostmi a citlivostí na antibiotika. Hypotéza 1, 2 a 3 byly potvrzeny z výsledků provedeného výzkumu.
|
host ::
RSS.